Září 2012

Lucy x Gray kiss

29. září 2012 v 22:00 | Jokí ^^
Vím, že to není skutečný, ani tomuhle páru moc nefandím, ale je to krásný :3



Trošku fail

25. září 2012 v 20:13 | Jokí-chan ^^
To jsou mi novinky.. :D


Izaya - AMV

25. září 2012 v 19:51 | Jokí-chan ^^
Myslím že ta písnička naprosto vystihuje jeho špatnou stránku .. ^^


Když vás vaše hračka připraví o rozum a možná i o život!

24. září 2012 v 21:24 | Jokí-chan ^^ |  ♦ Mysteries

Určitě většina z vás viděla horor ve kterém dominovala panenka Chucky. Napadlo vás někdy, že něco takového se opravdu stalo? Jestli ne, tak vás musím zklamat. Něco takového se opravdu stalo a ne jednou.

Píše se rok 1906, nacházíme se na Floridě, když ve svých čtyř letech dostane malý chlapec hadrovou panenku, která vypadá jako námořník. Pojmenuje ji Robert, podle sebe. Panenku mu darovala jedna ze služek. Nikdo však netušil, co ze tímto darem opravdu skrývalo. Rodiče malého Roberta byli vemli bohatí, a tak není divu že jejich služebnictvo bylo opravdu rozsáhlé, nicméně rodina se k nim nechovala dobře. A tak není divu, že jedna ze služek se rozhodla pomstít. Nikdo neveděl, že dokázala používat voodoo. Podstčila rodině panenku jako dar, ale její záměry byly absolutně křivé.
"Robert" jak byla panenka pojmenována, byl celkem roztomilý panáček připomínající námořníka, místo očí dva černé knoflíčky. Náznaky úst a nosu jsou nepatrné. Nikdo by nikdy neřekl, že "Robert" bude po čase děsit celou rodinu.

Brzy po příchodu "Roberta" se začínají dít zvláštní až děsicé věci. Jednoho běžného odpoledne slyší rodiče jak si Robert povídá, sám se sebou. Zdá se to tak. Navíc, to není poprvé, co si povídá s "tou divnou hračkou od služky". Rodiče to začíná štvát. Když v tom, se stane něco, co rodiče vyděsí. Neslyší pouze hlas svého syna, nýbrž ještě jeden, cizí. Zní to jako ďábělský smích. To byl ale pouze začátek! Malý Robert začínal mít v noci noční můry a křičel ze spaní. To není vše, když rodiče přiběhnou do pokoje, zamrazí je. Všechen nábytek je přeházený. Něco takového, by dítě nesvedlo. Události pokarčují dál. Robert si na panenku neustále stěžuje, svádí na ni veškeré věci které se kolem něj dějí, ale pro člověka je těžké něco takového pochopit. Sousedé vyděšeně sdělují rodině, že vídávají "Roberta" běhat po domě i po zahradě když doma nikdo není!

Rodina se rozhodne, že "Robert" musí pryč. Pryč od jejich syna. Ale on se ho odmítá vzdát! I přes všechny stížnosti na panenku se na ní Robert upne. Nehraje si s ničím jiným a sám o něm tvrdí, že se dovede hýbat i mluvit. Tomu se jen těžko věří. Největší zvláštností je, že pouto mezi Robertem a "Robertem" vydrží až do dospělosti. Muž i přes svůj věk je na panenku fixován! Snaží se své okolí přesvědčit o schopnostech panenky. Z Roberta se stane slavný umělec, ale neproslaví se jen svím uměním, nýbrž svým podivínstvím. Na dlouhou dobu se při své práci zavírá a společnostu mu nedělá nikdo jiný, než "Robert". I poté, co se ožení se své panenky odmítá vzdát. Robertova manželka Annie se snaží vydržet to, že panenka musí s nimi sedět u večeře, spát ve stejném pokoji jako oni. Začne ji nenávidět. Nakonec je pro "Roberta" zařízen pokoj s jeho vlastním nábytkem, sníženým stropem a skvělým výhledem. A tak je Robert nakonec izolován. Zde se začínají objevovat nová svědectví od kolemjdoucích, kteří tvrdí, že viděli "Roberta" jak se prochází od jednoho okna k druhému s velmi nerudným výrazem.

Annie tvrdí, že slyší z pokoje panáka slyšet často pištivý smých a kroky. Není sama. Dosvědčují to všichni známí, kteří byli na návstěvě, nebo měli tu čest v domě přespat. Navíc Robertova manželka říká, že je její manžek panákem ovládán! Robertovo chování se zhoršuje, je agresivní a opět to svádí na "Roberta". Nakonec svou ženu začne zamykat v pokoji, aby se mohl své panence věnovat. Lidský život ale není nekonečný, a tak jednoho dne Robert zemře. Panenka zůstane zamčena v pokoji na půdě a dům je prodán nové rodině. Když rodina vyšle instalátora, aby zařídil nějaké věci a on se dostane i na půdu, objeví "Roberta", který mu nahání husí kůži. Tvrdí že "Robert" seděl na židli a v náručí svíral vycpané zvíře. Jeho pronikavý pohled nebyl příjemný. Netrvá to dlouho, a "Roberta" nalezne malá dcerka nové rodiny. Zlo se obrátí i proti ní. "Robertův" teror se zhoršil. Nejenže rozhazuje nábytek, jednu noc se objeví u postele malého děvčátka a v ruce svírá nůž! Netrvá dlouho a Robert je z domu odnesen a umístěn do muzea, kde je dodnes.

Lidé kteří si ho přicházejí prohlížet, z něj mají špatný pocit. Noční hlídač v muzeu říká, že za sebou občas slýchá kroky a dětský smích. Návštěvníci mueza tvrdí, že "Robert" nemá rád focení, snímky s ním bývají z nějakého důvodu zkažené. prý ho musíte prvně slušně poprosit. Navíc panenka nesnáší, když se jí někdo dotýká. Podle některých výpovědí dokonce prý panence šedivý vlasy!
Nikdo dodnes neví čím je to způsobeno. Je Robert opravdu posedlý? Nebo za to mohlo voodoo služebné, která toužila po pomstě?

Jeden z mnoha výkeců

21. září 2012 v 19:54 | Jokí-chan ^^ |  * Diary
Pátek.. :3
Celý tenhle týden, byl kupodivu celkem v pohodě, až teda na to, že tu chemii jsem podělala perfektně. No co, počítala jsem s tím. Začínám si pomalu zvykat na Latinu, sice mám problém s předložkama a jejich pády, ale to dám! :D Dneska by u mě měla přespat moje kámoška, teda pokud se dostaví. Znáte to? Když vám kamarád řekne, že příde ve 4 (například) ale vy víte že do 5 máte ještě čas? Já to znám. Ale zvykla jsem si, nakonec se tomu stejně obě zasmějeme. Chtěla jsem si převlíknout povlečení, ale bylo nějaký rozežraný jak od myší. Kde se to tam vzalo.. to netuším. Velká záhada. Každopádně žádné myši jsme v domě neobjevili, navíc máme 3 kočky, které vidím pravidelně ty myši jíst (není pěkný pohled). Dneska už asi nic nepřibyde, budeme se spolu koukat na Kuroko no Basket.. který neni dopřeložený -_-" ale pár dílů jí pustím. Přece jenom, ona taky hraje basket :3
Tak se tu mějte ^.^

Sasuke a Itachi

20. září 2012 v 20:17 | Jokí-chan
Projížděla jsem starý blog a našla tohle :D


Od Haku za SB ^^

20. září 2012 v 20:14 | Jokí-chan ^^ |  * Hot news
Děkuju :3

Pro Haku za SB ^^

18. září 2012 v 20:59 | Jokí-chan ^^ |  * Hot news
Moc se omlouvám za spoždění, snad se líbí :3



Seznamte se, tohle je Jokí-chan

18. září 2012 v 18:42 | Jokí-chan ^^ |  * Her history
Rozhodla jsem se, že přece jenom, nakonec napíšu něco o sobě, aby jste měli představu, čí blog to vlastně navštěvujete ^^

Takže,
jmenuju se Martina. Ale opravdu jsem alergická na to, když mi tak někdo řekne, takže mi říkají lidi Martí, Marťo a nebo Martinko (:D) .. I když jsem svoje příjmení nechtěla zveřejnit, dám ho sem, protože od něj se odvíjí moje přezdívka ^^ Tím příjmením není nic jiného, než Kašpárková ( ne, nesmějte se! :D ) ..No, jelikož kašpárek = joker, tak mě začali lidi říkat Jokí, nicméně se to mělo číst "Džokí". Jenže holt lidi to četli normálně "Jokí" tak mi to i zůstalo. Ve škole mi tak nikdo neříká. Přezdívkou mě oslovují jen fanoušci anime, moje nejlepší kamarádka a taky VY! :D
Je mi 16, ale 20. října mi bude 17, což je za chvíli. Chodím do druhého ročníku na střední škole - Zdravotnické lyceum.
Bydlím v malé vesničce, ve které většinu obyvatel tvoří staré babči, které nemají na práci nic jiného, než pomlouvat ostatní. Vždycky mě pobaví, když jdu okolo nich a jen slyším "To je ta Kašpárková bla bla..."
Mám jednoho bráchu, o 6 let staršího ^^ ..a dokonce jsem ho taky přimněla koukat na anime. Do dneška kouká na Naruta.
Jinak máme doma jednoho psa, 3 kočky a obézního křečka :3
Pejsek se jmenuje podle mé nejlepší kamarádky ze základky - Berenika. Nejstarší kočka (mamima těch dvou) Viki a dvě malý kočičky - Haru a Monty. Můj totálně k sežrání buclatý křeček se jemnuje Yuuki. Už je to babička, mám jí třetím rokem a taky na to už vypadá. (Věšina křečků se dožívá 2 let)
Něco o mé povaze?
Jsem nejlínější stvoření na světě. Mám pocit, že kdybych umírala hlady, stejně si nedojdu do spíže pro rohlík. Mám špatnou paměť, pamatuju si strašně málo a naopak skoro všechno zapomenu. Dobráho pamatováka mám jen na blbosti :D
Jinak jsem kamarádská, nesnáším konflikty. Snažím se všema v pohodě vyjít. Nejsem moc společenská. Mám tendenci se uzavírat do sebe. Občas jsem hodně praštěná :D ..Miluju anime, mangu, záhady, hudbu.. HLASITOU hudbu. Ráda si kreslím, i když mi to moc nejde. Občas jsem straně náladová a někdy až dokonce agresivní!! :D


A nakonec je tady moje fotka :P

A ještě musím dodat, že NAPROSTO ujíždím na kapele Koblížc! :3 Jejich písniček se nemůžu nabažit :D