Listopad 2012

Samota jako součást mého života

26. listopadu 2012 v 21:09 | Jokí-chan |  ♦ Téma týdne
Samota je věc, která bude po našem boku po celý život. Jen u někoho více a u někoho méně. Záleží na tom, jak moc se dokážete obklopovat lidmi, kterým na vás záleží a nejsou falešní. Protože i když kolem sebe budeme mít miliony lidí, kteří ale nejsou opravdový přátelé, budeme cítit samotu takovým způsobem, jako kdyby jsme u sebe neměli nikoho. To je pak asi lepší být sám úplně, než pozorovat přetvářku. Já, když jsem byla ještě malá, měla jsem spousty přátel. Některé déle a některé jen na chvilku. Ale teď, když utekla celkem dlouhá doba, už se ani nepozdravíme. Mrzí mě to, cítím se hodně osamělá. Čím jsem byla starší tím méně jsem měla přátel. Nevím, jestli je to špatné, ale nemrzelo mě to. Zvykala jsem si na to, že jsem hodně sama. A když jsem odešla už i ze základky, neměla jsem skoro nikoho. Říkala jsem si, že na střední se to změní, ale nezměnilo. Po tom, kolik lidí mi ublížilo jen proto, že jsem prostě byla na každého moc hodná a nechala si všechno líbit, se těžko najde někdo, komu můžete absolutně ve všem věřit. A tak jsem zase sama. Přiznávám, že mám pár přátel, kterým můžu říct všechno, ale stejně mě občas přepadnou smutné nálady, když si zavzpomínám na minulost, když najdu staré fotky, projdu staré zprávy. Cítím se hodně sama. Někdy mi to vadí, někdy zase ne.
Ale řekněme si narovinu, samota není správná. Někdy pomáhá, pro urovnání myšlenek, ale když je dlouhodobá, je to špatné. Jak pro vaše srdíčko, tak pro mysl a celkově pro celou osobnost a duševní zdraví. Možná i tělesné..
Já jsem se celkem naučila být pořád sama, ze začátku mi to připadalo fajn. Víte, měla jsem svůj malý svět do kteréh mi nikdo nezasahoval, byla jsem spokojená. Ale čím déle to trvalo, tím více jsem si připadala smutná. Ono to vlastně trvá doteď. Už je to součástí mího života a asi to ani jen tak neodejde.

Dům Moorových - krvavé události, které se nesmažou

24. listopadu 2012 v 12:51 | Jokí-chan ^^ |  ♦ Mysteries
Dům stojící na okraji vesnice, na první pohled velmi líbivý normální domek, ale až když se k vám dostane informace, co se zde kdysi odehrálo, dojde vám, že na první pohled se nemá dát.
Nacházíme se ve státě Iowa, v malém, celkém neznámém městěčku Villisca. Přesněji 10. června roku 1912 u domu na konci vesnice, kde bydlí velmi milá rodina, která je ve vesnici také velmi oblíbená. Manželé Moorovi Josiah a Sarah se svými dětmi - Paulem, Boydanem, Catherine a Hermanem. Tohoto osudného dne, 10. června, přijdou na návštěvu rodiní přátelé Stillingrovy a jejich dvě dcery. Po dlouhém večeru se nakonec rozhodnou, že u nich přespí. To ale nikdo netušil, co za strašný osud je čeká. Nikdo nemohl tušit, že se stane něco, co navždy změní místní poklidnou atmosféru a zakryje vesnici temným oparem krve. Že už se neprobudí.
Druhý den ráno, bylo sousedům divné, že se rodina neobjevila v práci, ani ve škole. Protože pan Moor byl učitel. Proto se rozhodli, že je raději zkontrolují. Klepali na dveře, ale nikdo neotvíral a bylo zamčeno. Soused měl ale náhradní klíče, které mu dala rodina pro případ nouze. Zatímco jeden soused zůstal stát na verandě, druhý se rozhodl, že to půjde zkontrolovat nahoru. Jen malou chvíli po tom, co otevřel dveře do ložnoce pro hosty, okamžitě zavolal dolů, aby sehnali šerifa. Ten dorazil chvíli poté a celý dům byl zajištěn. Nikdo z obyvatel městečka netušil, co se stalo. To, co našli, bylo naprosto příšerné. Celá Moorova rodina a jejich návštěvnící byli brutálně zavražděni. Všechna těla ležela poklidně ve svých postelých, ale něco chybělo. Byly to jejich hlavy. Bylo velmi divné, proč jsou v tak poklidné pozici, jako kdyby se ani nebránili. Přece jenom, uznejte, kdyby vedle vás někomu usekli hlavu, muselo by vás to zbudit! Vražednou zbraní byla prý sekera která se našla v ložnici Josiahe a Sarah. Jenže i oni byli bez hlav v poklidné poloze na posteli.
Podle lékařů došlo k vraždě krátce po půlnoci, ale kdo vraždu zavinil? To se neví. Viník nebyl nikdy dopaden. Obyvatelé měli z toho činu takovou hrůzu, že se někteří dokonce odstěhovali, protože se po městečku začala šířit pověst, že zlý duch obcházel domy a nakonec se rozhodl, že skoncuje s životy Moorů a jednou se opět vrátí. Lidé se báli. Ptali se, proč se to stalo, jak se to vůbec mohlo stát a proč se nebránili? Nikdo neznal odpovědi. Je dost smutné, že dnes je z toho domu turistická atrakce. Nelíbí se mi to. Umřeli tam lidé, umřeli dost ošklivě a nikdy nebylo zjištěno jak se to mohlo stát. A jak se říká, duše zavražděných nedojdou klidu, dokud nebude zlo potrestáno. Tak je dost možné, že dodnes tam trpí a čekají na soud svého vraha. Pokud se rozhodnete zde přespat, nikdo vám bránit nebude. Za noc a za prohlídku nebudete platit moc, každopádně nepočítejte s žádným průvodcem, je to čistě vaše věc. Pokud se zeptáte obyvatel na cestu, málokdo vám odpoví. Říká se, že ještě nikdo zde nepřespal, nevím kolik je tam pravdy. Někteří lidé dodnes slyší v domě dětský pláč.


To, co potřebuji nejvíce..

20. listopadu 2012 v 19:28 | Jokí-chan ^^ |  ♦ Téma týdne


K životu nepotřebuju nejnovější model iPhode, nepotřebuju mít skříň přeplňenou zbytečně drahým oblečením, nepotřebuju poslouchat zbytečné lichotky, nepotřebuju někoho, kdo se jenom přetváří a hraje si na kamaráda, nakonec, až bude nejhůř, nebude mě znát. Nepotřebuju být nejvíc cool a být nejoblíbenější holka na škole. Nepotřebuju být nejkrásnější, aby se za mnou každý otočil. Nepotřebuju mít 1000 falešných přátel na FB. Protože to, co potřebuju nejvíc, je někdo, kdo mě podrží. Někoho kdo mi bude oporou i v tom nejhorším. Kdo se za mě vždy postaví, nenechá mě samotnou trpět, i kdybych mu řekla, že chci být sama. Někoho kdo mi vždy zvedne náladu. Někoho, kdo překousne to, že jsem tak náladová. Neotočí se ke mě zády. Neopustí mě. Obejmě mě. Když budu chtít odejít, chytně mě za ruku a řekne "Neodcházej." Potřebuju mít někoho, pro koho budu důležitá, abych věděla, že nejsem zbytečná. Potřebuju lásku. To je to, co potřebuji nejvíc, co potřebuji ke štěstí.

Jsem svá, no a?

13. listopadu 2012 v 19:34 | Jokí-chan ^^ |  ♦ Téma týdne
V dnešní době se už těžko hledají lidé, kteří jsou něčím originální, protože se všichni sjednocujeme. Ať už je to móda, nebo nový iPhone. Tím nechci říct že jsem jiná, možná trošku, nicméně nijak nevyčnívám. Vždycky jsem byla spíš ta šedá myška, co se snaží být průhledná a vždycky mi to vyhovovalo. No dobře, nebyla jsem vždy taková. Když jsem byla mladší tak jsem byla povahově jiná, ale čím jsem starší, tím větší jsem samotář. I přesto, si občas přeju mít kolem sebe nějaké lidi.
Znáte to? Když jsou holky, nebo kluci menší, většinou jsou v nějaké partě a ta parta má vůdčí postavu, podle které se BOHUŽEL většinou všichni zařizují a tak se z vaší nejlepší kamarádky může stát naprosto jiná osoba, kterou dokonce přestáváte mít rádi, protože je už jiná, už si nemáte co říct, protože ona má jiné zájmy, jiné názory a to všechno jen proto, že jí to řekla ta další, ta kterou všichni musí poslouchat, protože ona je tak cool. Takové to není jen v dětství. Ale proč se všichni tak mění, jen aby zapadli? Proč už se nikdo nesnaží být sám sebou, být originální, když už né stylem, proč né alespoň povahou, stylem chování? Mít vlastní osobnost.
Také jsem bývala taková. Když jsem se rozhodla se toho zbavit, protože jsem si uvědomila, že chci být taková jaká jsem a né taková, jakou by mě chtěli, bohužel jsem přišla o moc lidí, kteří pro mě znamenali hodně. Jen proto, že jsem chtěla být jiná. Ale víte, nelituju toho. Díky tomu jsem dnes taková jaká chci být, i když třeba nejsem nejkránější, nechytřejší, nejoblíbenější osoba na světě, jsem se sebou spokojená. S tím jakou mám povahu a jakou jsem si vytvořila osobnost, protože to je mé právé , ne někdo kým nejsem.
Bohužel, pořád jsou mezi námi tací, kteří si hrají na něco čím nejsou, možná, ani být nechtějí. Ale co by někteří neudělali pro oblíbenost, že?

Psycho-pass hlavní postavy

9. listopadu 2012 v 19:34 | Jokí-chan ^^
To anime je vážně boží, doporučuju každému :3



Naruto

9. listopadu 2012 v 15:17 | Jokí-chan ^^

Psycho-pass

9. listopadu 2012 v 15:10 | Jokí-chan ^^

♦ recenze Psycho-pass

8. listopadu 2012 v 19:18 | Jokí-chan |  * Recenze

Vítejte v budoucnosti. V budoucnosti, která pro někoho je a pro dalšího zase není přínosná. Technika vystoupala opravdu vysoko a svět už není takový, jaký ho znáte vy. Zde je díky tzv. psychometru a systému možné změřit úroveň vašeho momentálního psychického stavu a možnost vaší zločinnosti. Pokud je míra přílíš vysoká, buď budete zatčeni dobrovolně a budete muset podstoupit "léčení", nebo budete vzdorovat a pak se nedivte že do vás našijou pár ran Dominatorem, který funguje na bázi toho, v jakém stavu je vaše mysl, pokud ve špatném Dominator vystřelí, pokud v dobrém, neaktivuje se. Také by vás nemělo překvapovat, když k vám příjde roztomilý robot který rozhodne o vašem stavu a když nebudete souhlasit pěkně vás zkrotí bojovým uměním. Příběh se točí kolem zvláštní party policistů, možná spíše detektivů, kteří vyšetřují zločiny a hledají zločince s vysokou mírou zločinnosti. Tito policisté ale nejsou obyčejní. Většinu z party tvoří také zajatí zločinci, jejichž psychometr neukazuje uspokojivou míru. Jenže právě tito lidé se nejvíce hodí pro vyšetřování, protože mají podobné přemýšlení. Nad těmito "policisty" stojí dva nadřízení a mezi nimi i Akane Tsunemori. Do funkce vyšetřovatelky nastoupila teprve nedávno. Je velice chytrá, nejlepší z ročníku na škole, ale bohužel se ukáže, že ne vše, co vác naučí, bude platné i ve skutečnosti, v reálné situaci. Její první případ se bute týkat muže, který se očividně zbláznil a unesl jednu ženu, kterou opravdu nehezky zřídil. Jeho chycení ovšem nebude tak snadné. I přes jeho duševní stav je schopný chytře přemýšlet a utíkat. V jejím týmu je i druhá hlavní postava - Shinya Kōgami. Když nakonec nebude jiná možnost než toho muže zastřelit, což se také stane, zůstane tam už jen unesená žena, ale něco není v pořádku. Dominator zaznamenal, že je nebezpečná a je třeba zakročit. Ale Tsunemori to odmítá udělat, protože je nevinná, jenom se jí chvilkově její mysl zatemnila kvůli tomu, co jí provedl ten muž. Jenže je jediná, kdo se na to dívá z tohoto úhlu. Kōgami ale nemá problém zakročit, Tsunemori s tím nesouhlasí a protože Kōgami je také zločinec, tak když neposlechne svou nadřízenou i ona má možnost ho zpacifikovat. Kōgami jí to připomene a tak těsně, než na ženu vystřelí, Tsunemori vystřeí po něm. Udělala správné rozhodnutí?

Poznámka Adminky: Podle mého názoru, jedna
z nejlepších novinek podzimu. Příběh je
chytlavý a není nudný. I když mi Tsunemori občas
leze na nervy, celkem jsem si jí oblíbila ^^
A myslím, že dívčí část publika určitě aspoň
trošku okouzlí Kōgami :3

Nový vzhled a pár řečí

6. listopadu 2012 v 21:20 | Jokí-chan ^^ |  * Hot news

Omlouvám se, že jsem se celkem dlouho neozvala. Nebudu lhát, nechtělo se mi a neměla jsem na blog vůbec chuť. Nevím, čím to je, ale snad to brzy přejde ^^. Byla jsem ZASE týden nemocná a nějak se pořád něcítím dobře, obden chodím na injekce, zítra bude snad poslední. Musím brát prášky a různé vítamíny, bohužel ty prášky způsobují bolesti hlavy a ospalost, takže jsem o hodinu s přehledem vytuhla, kupodivu mi profesor ani nevynadal O.o
Máme tady nový vzhled. Nikomu se nelíbí což mě celkem zamrzelo, ale tak co se dá dělat. Alespoň Sally-chan mi ho pochválila :3 Týká se anime psycho-pass které má mimochodem dokonalý ending a pouštím si ho pořád dokola! :D Brzo se dočkáte recenze. A snad nejen na toto anime, ale víte.. když mě se nechce zase dělat další rozcestníky ><" jsem strašně líná.. No nic, napiště mi co si teda myslíte o tom vzhledu, přinejhorším ho změním no :)

♦ recenze Naruto

1. listopadu 2012 v 15:37 | Jokí-chan ^^ |  * Recenze

Příběh se točí okolo mladého uličníka, který se jmenuje Uzumaki Naruto. Když byl Naruto novorozenec, napadla Listovou vesnici, kde se narodil a kde žije, devíti-ocasá liška. Démon. Ničila co se dalo, zabíjela ninji kteří se jí pokoušeli zastavit, ale marně. A tak nezbývalo 4. Hokagemu - nejsilnějšímu a nejuznávanéjšímu ninjovi ve vesnici - nic jiného, než se jí postavit osobně. Bohužel, liška byla příliš silná, a tak se jí rozhodl zapečetit. Její schránkou se nestal nikdo jiný, než Naruto, který se zrovna narodil. Bohužel, při této pečeti odevzdáváte svou duši bohovi smrti, a tak 4. Hokage zemřel pro záchranu vesnice a stal se velkým hrdinou. Než zemřel, přál si, aby tak brali i Naruta, ale to se nestalo. Vesničané ho nenáviděli, stranili se ho a odháněli, protože v něm stále viděli zuřící bestii, která jim zničila domov a zabila jejich drahé. Naruto ovšem nevěděl, co se v něm skrývá a nechápal chování svého okolí. Ale zvykl si. Začal chodit na ninja akademii, protože měl jeden velký sen. Stát se nejlepším, nejsilnějším a nejuznávanějším Hokagem všech dob. Chtěl aby ho uznal každý, protože nenáviděl, jak se na něj lidé dívají skrz prsty. Ale nešlo to tak lehce, Naruto byl na akademii totální loser, oproti tomu Sasuke - nejoblíbenější, nejhezčí a nejschopnější student. Stal se pro Naruta rivalem. Do Sasukeho byla zamozdřejmě zamilovaná polovina dívčí ninja populace. Mezi nimi i Sakura, která byla vždy největší láskou Naruta. Jenže Sasuke měl za sebou také temnou minulost. Pochází totiž z jednoho z nejsilnějších klánů vůbec, z klanu Uchiha, který byl ale vyvražděn. Tím vrahem nebyl nikdo jiný, než Uchiha Itachi, Sasukeho bratr. A proto i Sasuke má svůj cíl. Absolutní pomsta a obnova klanu. A do třetice všeho dobrého, k této povedené dvojci patří i Sakura Haruno. Sakura je normální holka s růžovými vlasy. Na první pohled je milá, ale uvnitř sebe skrývá své druhé "JÁ" a to je její přesný opak. Je také velice chytrá, ale nemá moc velke nadání pro ninjutsu, přesto má perfektní kontrolu nad svou chakrou jako nikdo jiný. A když se po maturitě na ninja akdemii rozděluje do týmů, hádejte kdo bude s kým? Vydrží tým pohromadě, nebo se rozpadne? Pro Sasukeho jsou oba jen překážkou, přesto se pro něj časem stanou důležitými. Splní si Naruto svůj celoživotní sen?

Pozn. Adminky: Opravdu jsem se chtěla této recenzi
vyhnout, ale nakonec je zde. Není to proto, že bych
to anime neměla ráda, nýbrž proto, že se to píše
těžko když momentálně už jsou věci úplně jinak, než
byly ze začátku ^^ Naruta zná snad každý Otaku a kdo
ne, myslím, že stojí za to, se na něj podívat, i když je
toho dost co dohánět :D