Červenec 2014

Sanatorium Waverly Hills - místo odkud duše mrtvých neodcházejí

29. července 2014 v 21:21 | Jokí |  ♦ Mysteries
Píše se rok 1910 a Ameriku velmi rychlým tempem začíná pohlcovat nemoc zvaná bílý mor - v dnešní době známý jako Tuberkolóza. Nemoc se šířila neskutečně rychle a jelikož v té době na ni neexistoval žádný lék, byla smrtelná. Tuberkolóza byla natolik nebezpečná, že likvidovala menší města a vesnice, jež nakonec zůstaly neobydlené. Přibližně v této době se zrodil plán na postavení sanatoria, které by sloužilo jako místo pro pacienty trpící touto nemocí, ale také jako místo, kde se pokusí s touto nemocí bojovat a získat lék proti ní. Bohužel, toto sanatorium sloužilo spíše jako místo, kde nemocní dožívali a umírali.

Sanatorium Waverly Hills bylo postaveno na vysokém kopci v Louisville v Kentucky, kde neustále foukal vítr, což byl právě jeden z hlavních důvodů, proč právě na tomto místě mělo stát. Budovou měl neustále profukovat čerstvý vzduch. Zpočátku vypadala budova naprosto jinak. Jednoduchá dřevěná dvoupatrová stavba postavená právě kolem roku 1910 ale byla nedostačující s neutálým nárustem pacientů. Díky tomu, že sanatorium dostalo od státu peníze, bylo v roce 1924 přestavováno a znovu otevřeno ve své konečné podobě v roce 1926. Pacienti se sem hrnuli i z okolních států, jelikož toto sanatorium bylo prezentováno jako jedno z nejlepších a veřejnost tomu věřila. Nápor byl tak obrovský, že místní nemocní neměli možnost se zde zapsat. Proto bylo stanoveno pravidlo, že aby jste se mohli léčit ve Waverly Hills, museli jste být místní.


Lék na na bílý mor stále nebyl nalezen a na zdejších pacientech se tak zkoušeli kdejaká zvěrstva. Například se pokusili přímo ozařovat plíce nemocných pacientů UV zářením, což mělo mít za následek zastavení šíření bakterií. Bohužel, neúspěšně. Jako další nápad se ukázalo, že pacienti leželi na postelích proti obrovským otevřeným oknům, kudy proudil čerstvý vzduch a především zde foukal silně vítr. Bylo jedno, jaké bylo období, leželi zde i v zimě a to, že v nohách postele měli nasněženo a mrzli, nikoho nezajímalo. Měli se tak léčit i slunečními paprsky, čemuž se přezdívalo helioterapie. Jako jeden z nejhorších experimentů byl ten, že nemocným "přifukovali" plíce vzduchem, aby zvětšili jejich objem - umělý pneumothorax, či v horším případě dokonce odstraňovali žebra - torakoplastika, což vedlo ke zhroucení stavby těla a pacienti samozřejmě umírali jeden po druhém. Tento zákrok nepřežilo ani 5% operovaných. Umíralo se zde po stovkách, každý druhý den někdo.
Jelikož takové množství mrtvých těl nebylo možné odvážet ze sanatoria bez povšimnutí ostatních pacientů a márnice byla přeplněná, ukládali mrtvá těla i do mrazáku, kde byly původně potraviny a později zde nechali vybudovat tunel, který vedl skrz kopec až k jízdní trati, kde se mrtvá těla nakládala a odvážela. Tento tunel později dostal jméno "Tunel smrti". Měřil asi 150 metrů.

Odhaduje se, že zde zemřelo až 63 000 lidí. Nejen vinou nemoci, ale i zdejších příšerných experimentů. Navíc, zde neumírali pouze pacienti. Nemocní pacienti nakazili i spousty sester, či doktorů. Na mrtvých tělech se prováděly dokonce i pitvy. Vedle márnice se nacházela tzv. drenážní místnost. Její účel byl doslova odpudivý. Právě zde, se měla zavěšovat mrtvá těla pacientů vzhůru nohama, měla být rozříznuta od rozkroku k hrudníku tak, aby z nich odtekla veškerá krev a poté, takto odlehčená těla, sjížděla tunelem smrti pryč, ze sanatoria.

Jedna z největších legend se váže k pokoji 502. Právě zde se totiž v roce 1926 obvěsila jedna ze sester. Povídá se, že ji trápilo, kolik lidí kolem ní umírá a neunesla to. Jiný příběh ale říká, že byla těhotná a jelikož byla také nakažená, vzala si život a ještě předtím sama sobě provedla potrat. Tuto teorii potvrzuje její úmrtní list, v němž bylo uvědeno, že jí bylo 27 let a byla těhotná. Obvěsila se na kabelu z něhož v této místnosti visel lustr. Jelikož byly směny po 12 hodinách, celou tu dobu byla na očích pacientů kteří obývali místnosti okolo. Některé návštěvnice tohoto pokoje dokonce tvrdí, že těhotným ženám, se zde dělá zle.
Nebyla jediná, další sestra v tomto pokoji skočila z okna v roce 1932.

Mezi další legendy patří duch holčičky Mary, která si hraje s koženým míčem, který se zde skutečně nachází a ač do budovy nikdo bez svolení nesmí, při prohlídkách s turisty je tento míč pokaždé nalezen na jiném místě a spousta lidí tvrdí, že Mary viděli. Tvrdí, že si s nimi chtěla hrát. V Sanatoriu byly nalezeny různé fotografie, na jedné z nich byla i mladá dívenka a v rohu fotografie bylo napsáno: "S láskou, Mary Jane".
Spousta lidí tvrdí, že zde potkávají lidské stíny. Že když se dlouhou soustředíte, uvidíte jich neskutečně mnoho. Jako kdyby pacienti procházeli přímo kolem vás, či pokud na ně posvítíte laserem, světlo se o ně zastaví.
Sanatorium se tak stalo jedním z nejnavštěvovanějších míst, díky své paranormální pověsti a spousty sensibilů potvrzují přítomnosti duchů a návštěvnící zde slýchávají různé skřeky, pláč i normální hlasy, či bouchání dveří.


Sanatorium bylo otevřeno do roku 1961, kdy už byly nalezeny léky, které umožnili pacientům, aby se mohli léčit doma. Po tomto roce sanatorium utichá a svojí ošklivou minulost nechává zemčenou v sobě.
Netrvá to však dlouho a z budovy se stane místo s jakousi pečovatelskou službou pro staré lidi, kteří zde bohužel nedostávali péči, kterou by potřebovali. Podle výpovědi jedné ze sester, se o pacienty téměř nikdo nestaral. Někteří měli na dveřích zámek a tudíž se nemohli dostat ven, jiní byli připoutáni k lůžku a leželi na pomočených postelých, či ve vlastních výkalech. Spousta lidí zde zemřelo v důsledku špatné péče a později se přišlo na to, že se zde prováděli i růzé nelidské experimenty například v podobě elektrošoků.
Po tomto zjištění bylo sanatorium už nadobro zavřeno v roce 1982 a dnes slouží pouze jako turistická atrakce.

Nejfake, Advik a další řečičky

28. července 2014 v 22:22 | Jokí |  * Diary
Tak jsem po hóóódně, ale opravdu hodně dlouhé době dostala chuť sesmolit článek o mém jinak nudném a stereotypním životě a nějakých novinkách a zážitcích, se kterými jsem se v blízké době potýkala.
Třetí ročník mám tedy úspěšně za sebou (v rámci možností.. prozlezla jsem, tak co, že? :D) a tudíž na mě čeká čtvrťák a maturita, ze které mám vážně šílené bobky. :D Spousta starostí a nekonečný šprting, držte palce až na to příjde! :D
Se začátkem prázdnin jsem si začala užívat nekonečné válení šunek, tuny melounu a bazén. :3 I přesto, že jsem si myslela že to nevyjde tak jsem nakonec šla do kina na Maleficent, která byla alespoň pro mě boží a jelikož jsem tam byla s nejlepším človíkem, tak jsem byla naprosto spokojená..
Další na řadě byl 14. červenec a odhalení Nejfaka. Byla jsem hrozně zvědavá a šíleně jsem se těšila, jelikož to byl vlastně můj vzor. Po cestě do Prahy mi ale tak nějak došlo, že jsem doma nechala vstupenku :D takže jsem okamžitě začala vymýšlet plány, jak to udělám. Naštěstí jsem ji sehnala i na místě.. samozřejmě dráž, ale nevadilo! :D Odhalení samo o sobě bylo fajn, ale o tom bych se více chtěla zmínit až v MOŽNÉM nadcházejícím vlogu, aby jste se mi mohli opět zasmát a namáhat vaše repráky, aby bylo vůbec něco slyšet :D ...
Na konec jen tak stručně. V neděli jsem se vrátila z Adviku, který jak určitě všichni víte se konal v Praze právě od minulého čtvrtka až do neděle. Musím říct, že kdybych byla na Adviku sama, asi bych se pekelně nudila. Přednášky boužel za moc nestály (čest výjimkám! :3) a to šílené vedro a dusno v budově mě vážně ubíjelo. Každopádně sama jsem tam nebyla, takže tohle byly pouze vedlejší faktory a já si Advik užila parádně. Teda, né že bych tam strávila nějak hodně času.. ^^". Každopádně musím vychválit kluky z AMzone, protože jejich přednášky se mi líbily moc a myslím, že nejsem jediná. Kluci měli přednášky dvě plus jeden kvíz a všechno bylo fajn. Jen škoda, že u kvízu nebyli lidi moc aktivní. Kdo byl, tak určitě sám posoudí. Nechci to tady více rozvádět, jelikož i o tomto bych se ráda zmínila až ve vlogu, který by se mohl objevit co nejdříve! :D

To bude pro dnešek asi vše, tak snad se najde ještě někdo, kdo si tento výlev přečte :D :3